Hry bez hranic vstoupily do své druhé desítky | Orel Vizovice

Hry bez hranic vstoupily do své druhé desítky

                          
Když jsme v roce 2006 uspořádali 1. ročník Her bez hranic, málokdo z nás myslel na to, zda a jak dlouhé bude mít tato akce pokračování. Píše se rok 2017 a 11. ročník Her bez hranic je již za námi. Měsíc červen bývá ve Vizovicích i jeho širokém okolí nabitý dětskými dny, pohádkovými lesy a různými aktivitami pro rodiny.

Mezi nimi jsou Hry bez hranic něčím tak trochu ojedinělým. Svým pojetím a heslem „Táto, mámo, pojď si se mnou hrát!“ totiž vytváří prostor, kde si děti mohou aktivně prožít něco se svými rodiči. Mámy a tátové zde nejsou jen pasivní pozorovatelé a podporovatelé svých dětí, ale účastní se všech záludn ých úkolů, které jsou pro všechny nachystány. Společně tak skáčou v pytli, překo návají překážkové dráhy, skládají puzzle apod.

Za deset let existence Her bez hranic nám odrostla celá jedna generace. Ti, kteří tehdy na začátku soutěžili se svými rodiči, nám nyní pomáhají s organizací na stanovištích. Potěšením letošního ročníku bylo také to, že pomáhat přišli i dospělí, kterým už děti soutěžit nechtějí. Užít si Hry bez hranic v roli rodiče si naopak mohli ti, kteří dělali pořadatele prvních ročníků a nyní už mají své děti. 

A jaký tedy byl letošní 11. ročník? Soutěžit přišlo v sobotu 24. června 2017 celkem 22 rodinných týmů. Nechyběly stálice posledních ročníků. Potěšili nás ti, kteří k nám loni zavítali poprvé a letos přišli zas, a velkou radost jsme měli i z nově příchozích.

Na všechny čekalo 11. netradičních disciplín. Děti i rodiče si tak vyzkoušeli, zda dokážou unést co nejvíce kelímků na zádech, dostrkat balon hlavou na určitou vzdálenost, proletět překážkovou dráhu na koštěti, skákat s batohem na zádech, házet sirkou do  dálky, shazovat kuželky, přebrat jako Popelka co nejrychleji luštěniny, poskládat co nejvíce obrázků tangramu, postavit co největší věž z ruliček (ti menší) či sestavit co nejvíce staveb z krabiček a vymalovat pomocí pet- vršků co nejvíce obrázků. Jako bonus si mohli vyzkoušet lyže „pro dva“.
V cíli pak byli všichni malí soutěžící odměněni omalovánkou, pastelkami, nafukovacím balonkem s logem Orla a malou sladkostí.

Velké překvapení a zpestření akce pro všechny malé i velké přichystal náš vizovický pan farář, otec Josef, který neúnavně během celého odpoledne připravoval cukrovou vatu. Děkujeme! Velké poděkování patří všem ochotným pomocníkům, kteří přiložili ruku k dílu nejen na stanovištích, ale všude, kde bylo potřeba. Bez nich by se totiž Hry bez hranic nemohly uskutečnit.

V neposlední řadě děkujeme všem účastníkům, kteří se nezalekli záludnosti disciplín a „přišli si spolu a s námi hrát.“ Fotografie z akce si můžete prohlédnout v naší fotogalerii. Chcete vědět, jak se vám dařilo? Výsledky najdete zdezáznamové archy S VÝSLEDKY.

Za rok se se všemi těšíme již na 12. ročníku Her bez hranic zase na viděnou!

 

 Alžběta Doležalová